« Úvod | Sardinský mastin - his... »

Staroanglický buldok

(ANGLICKÝ BULDOK STARÉHO TYPU, OLDE ENGLISH BULLDOGGE, OLD ENGLISH BULLDOG, LEAVITT OLDE ENGLISH BULLDOGGE, OEB)


staroanglický buldok video k článku (zdroj: www.youtube.com)


staroanglický buldok video - staroanglický buldok - atlet (zdroj: www.youtube.com)


UPOZORNĚNÍ: Příspěvky na těchto stránkách se zabývají historií psů a plemeny zemí jiné legislativy či kultury. Proto se v rámci objektivity nelze vyhnout zmínkách o estetických chirurgických zákrocích a zápasech zvířat. Zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou kupírování ušních boltců a štvaní zvířat proti sobě (zápasy psů, norování apod.) v ČR zakázány.

 

(ČLÁNEK Z PŘIPRAVOVANÉ KNIHY "BULDOCI ZNÁMÍ I NEZNÁMÍ")

 

U zrodu staroanglického buldoka stál David Leavitt z Pensylvanie, nadšenec pro plemena buldočího typu. Jeho snahou bylo vrátit světu buldoka v jeho historické podobě; silného, zdravého, výkonného pracovního (a podle mnohých i zápasnického) psa, kterého známe ze starých kynologických publikací. Se šlechtěním svého plemene začal v 70. letech 20. století křížením anglických buldoků, bulmastifů, amerických pitbulteriérů a amerických buldoků. Staroanglický buldok je v Leavittově podání údajně z poloviny anglický buldok, z jedné šestiny bulmastif, z jedné šestiny pitbulteriér a z jedné šestiny americký buldok.


Dalšími lidmi, kteří se o plemeno významně zasloužili byli Ben a Karen Campettiovi z Massachusets. Zatímco Leavitt se soustředil hlavně na samotné šlechtění, Campettiovi se vedle chovu ujali nezbytné propagace. Představovali staroanglického buldoka na výstavách a upozorňovali veřejnost na jeho využití nejen jako hlídače a obranáře, ale např. i jako psa schopného terapeutické práce. Leavittův pečlivý výběr chovných jedinců a šlechtitelský cit spolu s osvětovou prací Campettiových přinesly své ovoce. Plemeno se začalo velmi dobře šířit po USA a stalo se nejznámějším projektem alternativních bullů. Známe je i v Kanadě, Británii a v Evropě, nedávno dorazilo i do ČR.


Za účelem zajištění správného chovu a ochrany zájmů plemene založili Leavitt a Campitteovi v roce 1985 Olde English Bulldogge Association (OEBA). Etický kodex této asociace zavazoval nové chovatele k zodpovědné plemenitbě, sledovány byly od počátku rodokmeny a zdravotní záznamy všech registrovaných jedinců.


Pod hlavičku staroanglického buldoka se postupně začala přiřazovat i jiná raná plemena, jejichž šlechtitelé se snaží vzkřísit buldoka v jeho někdejší podobě. David Leavitt nakonec opustil OEBA a v polovině 90. let se zaměřil na šlechtění svých tzv. Leavittových buldoků. Směřování OEBA znepokojovalo i Karen Campettiovou a další významné chovatele a nadšence (Tima Kellyho, Raye Schneidera, Louis Colonovou), proto v roce 2001 založili Olde English Bulldogge Kennel Club (OEBKC). Ten ARBA uznala jako oficiální klub staroanglického buldoka v Americe a pouze jím registrovaní psi byli bráni jako čistokrevní představitelé OEB.


V průběhu 90. let 20. stol. popularita staroanglického buldoka rostla. Zdravý nenáročný atletický středně velký moloss s dobrými hlídacími a obranářskými schopnostmi si našel řadu obdivovatelů. Ač sám Leavitt prezentuje staroanglického buldoka jako psa hlavně společenského, zaznívají hlasy, tvrdící, že jeho záměrem bylo vyšlechtit psa pro ilegální psí zápasy. Desmond Morris klade ve své encyklopedii staroanglického buldoka mezi zápasnické psy a roli prezentovanou roli společníka a hlídače jako jeho hlavní funkci zpochybňuje. Mezi psími zápasníky jej nalezneme i v knize Svět zápasnických psů (The World of Fighting Dogs) dr. Carla Semenice.


Staroanglický buldok je schopný strážní pes. Je nutné jej pečlivě socializovat, zvláště samci mohou být při špatném vedení útoční vůči jiným psům. Představitelé plemene jsou relativně dobře cvičitelní, i když je nutné počítat s tvrdohlavostí příznačnou pro "býčí psy" obecně. Jako všichni rekonstruovaní buldoci jsou i OEB smělí, odvážní, vitální a houževnantí. Přes divoký, odstrašující vzhled jsou velmi něžní k členům své rodiny a kamarádští k jejím známým. Nepřátelský postoj vůči cizím lidem není považován za chybu, není však u většiny OEB obvyklý. To ovšem nic nemění na tom, že "nový buldok" vystupuje velmi razantně na obranu svých blízkých. Rovněž funkci ochránce majetku plní s velkou pozorností a odhodlaností. Nevyprovokovaná agresivita vůči lidem je podle standardu diskvalifikující vadou. Plemeno potřebuje vlídné, citlivé, ale důsledné vedení vyrovnaným majitelem, disponujícím předchozími kynologickými zkušenostmi.


Staroanglický buldok musí mít funkční exteriér, jako všichni buldoci má silnou kostru, mohutné osvalení a silné čelisti. Čenichová partie je rozumně zkrácena a umožňuje volné dýchání. Kohoutkovou výšku uvádí standard 46 - 51 cm (18 - 20 palců) u psů a 43 - 48 cm (17 - 19 palců) u fen. Hmotnost psů se pohybuje mezi 29 a 39 kg (65 - 85 liber) a u fen v rozmezí 23 - 32 kg (50 - 70 liber).


Srst je krátká, hladká, v podstatě jakékoliv barvy. Nejčastější je bílá s plotnami.


Další články o „jiných“ buldocích: kontinentální buldok, able buldok, renesanční buldok, alapažský čistokrevný buldok, australský buldok, Hermes´ Bulldog, campeiro buldok, serrano buldok

 

text © Milan Junek


 












































Anketa

CHTĚL(A) BYCH VÍCE ČLÁNKŮ
O MÁLO ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  79/55.2%

O VYHYNULÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  27/18.9%

O PLEMENECH VE STADIU ŠLECHTĚNÍ
 
  26/18.2%

PŘEDSTAVUJÍCÍCH OBRAZEM HISTORII ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMEN
 
  11/7.7%

celkem hlasovalo: 143
počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se