« Úvod | Sardinský mastin - his... »

Córdobský pes (plus argentinská doga)

(CÓRDOBSKÝ ZÁPASNICKÝ PES, CÓRDOBSKÝ BOJOVÝ PES, CÓRDOBSKÁ DOGA, PERRO DE PRESA DE CORDOBA, PERRO DE PRESA ARGENTNO, PERRO PELEO DE CORDOBES, PERRO DE PELEA DE CORDOBES, VIEJO PERRO DE PELEA CORDOBES, CORDOBA FIGHTING DOG, CORDOBA DOG, OLD CORDOBA FIGHTING DOG)


cordóbský pes video k článku     (zdroj: www.youtube.com)


UPOZORNĚNÍ: Příspěvky na těchto stránkách se zabývají historií psů a plemeny zemí jiné legislativy či kultury. Proto se v rámci objektivity nelze vyhnout zmínkách o estetických chirurgických zákrocích a zápasech zvířat. Zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou kupírování ušních boltců a štvaní zvířat proti sobě (zápasy psů, norování apod.) v ČR zakázány.

 

Toto legendární argentinské plemeno bylo vytvořeno křížením různých španělských mastinů, dog a buldoků s dovezenými britskými bulteriéry a buldoky (starého typu). Je tedy blízké raným formám hispánských arénových psů, kteří, podobně jako řada dalších plemen, pronikali do Jižní Ameriky. V době rozkvětu psích zápasů byl córdobský pes ceněným bojovníkem, obdivovaným pro svou vytrvalost, houževnatost a bojovnost. Agresivita byla prý u tohoto plemene tak extrémní, že psi dokonce zabíjeli feny během krytí. V útočnost vůči lidem córdobští psi rovněž nezaostávali. Byli ostatně určeni výhradně pro užití v aréně, pro boj nepotřebné části osobnosti u nich byly zanedbávány.



V ringu čelili córdobští psi zástupcům svého druhu rozličných ras i dalším zvířatům – jak divokým, tak domácím. Nezřídka bojovali vedle zápasnických psů z Evropy například s býky nebo s pumami.



Právě jednostranná specializace córdobských psů stála za jejich vyhynutím. Plemena typu bulteriéra skýtala vedle zápasnických kvalit i schopnost být dobrými domácími mazlíčky. U argentinské legendy se navíc čím dál častěji objevovaly zdravotní problémy. Snaha udržet za každou cenu bílé zbarvení a nízká chovatelská základna vedly zejména k častému výskytu hluchoty a kožních nemocí. Plemeno opustilo svět již v nečistokrevné podobě, prokříženo s jinými psy rozličných ras.



Córdobský pes však svým vyhynutím neupadl v zapomnění. Stal se inspirací pro šlechtitele řady moderních plemen jako dogo guatemalteco, venezuelský zápasnický pes, yankee bulteriér a dalších psů zneužívaných i dnes k nemorálním psím zápasům.



Pro moderně smýšlející pejskaře má ale toto plemeno význam díky svému následovníkovi - populární a celosvětově rozšířené argentinské doze. Córdobský pes je v jejich žilách zcivilizován složitým mixem krve různých plemen. Německá doga dodala argentinské doze vzrůst, španělský mastin a bordeauxská doga sílu, boxer zvýšil sociální cítění, pointer vylepšil čichové vlastnosti, irský vlkodav lovecké schopnosti, za čistě bílé zbarvení vděčí nové plemeno pyrenejskému horskému psovi, britský buldok a bulteriér stojí za nebojácností a necitlivostí k bolesti. Argentinská doga je vynikající hlídací, obranný i společenský pes. V Argentině je využívána k lovu divokých prasat, pum a dalších zvířat škodících na místních farmách.


Jak vlastně cordóbský pes vypadal? Jednalo se o velmi silného molossoidního psa s průměrnou kohoutkovou výškou kolem 60 cm. Exteriérově byl relativně ustálený, a i když „neotesaný“, vždy velmi funkční tělesné stavby. Spojoval v sobě sílu, vytrvalost, necitlivost vůči bolesti a celkovou houževnatost. Ačkoli bylo občas možné setkat se s jedinci žlutými, červenými i vícebarevným, córdobský pes měl převážně bílé zbarvení. Srst byla vzhledem k podnebí Argentiny samozřejmě krátká.


text © Milan Junek

 







































Moje skúsenosti s Argentínskou dogou boli nulové. Mal som doch psíkov v byte Yorkshire teriér, boli to dve fenky. Jedna panovačná, druhá podriadená a utiahnutá... Po 4 rokoch som sa rozhodol, že by som chcel vačšieho psíka. Rozhodnutie padlo na psa, nakoľko veľká fenka by došla určite do konfliktu s mojou rozmaznanou yorkou a to som nemohol dopustiť. Takže pes. Uvažoval som o Cane Corso, alebo Argentínska doga. Nakoniec vyhrala Argentínska doga. Nemám malé deti a tak bolo rozhodnutie o to jednoduchšie. Psíka som kúpil na inzerát na Bazoši od chovateľa bez registrácie. Psík bol krásny a zdravý. Prvá prehliadka u veterinára dopadla skvele. Psík mal 7 týždňov a 4 kg. Prvý týžždeň som mu doplňal absenciu materského mlieka výživovým doplnkom a od toho času som ho kŕmil granulami pre šteňatá veľkých atletických psov a môj fešák rástol ako z vody :). Každý týždeň priberal cca 1,5 kg. Po 12 týždni som ho začal prikrmovať aj kúskami vareného hovädzieho mäsa. Všetko bolo v úplnom poriadku. Raz som šiel na návštevu k mojej rodine, kde mali tiež psíkov a nevšimol som si, že v miske bolo žrádlo (kuracia masová konzerva) a môj fešák to zmlsol na jeden šup. Po dvoch dňoch som si všimol, že sa mu na hrudi objavili veľké vredy (ako uhráky). Veterinárne vyšetrenie preukázalo alergiu na kuracie mäso. Je to vďaka prešľachtenosti psov, nakolko toto plemeno podľa odbornej literatúry strávy čokoľvek. Jeho žalúdočné kyseliny sú jedny z najsilnejších v psej ríši. Takže nejaké to kuriatko by nemal byť problém, ale je. Tak pozor na kuracinu. Po nasadení liečby a prísnemu sledovaniu toho čo zmlsne sa mu koža upravila. Teraz má 5 mesiacov a 24 kg. Čo sa týka povahy, bol som milo prekvapený. Psíka mám v byte a naučiť ho na dokonalú hygienu mi trvalo 1 mesiac. Teraz sa proste nepociká ani za nič. I ked mu treba a vy spíte, tak vás zobudí. Najprv jemným knučaním, potom hlasnejšou debatou a nakoniec vás bude drgať labami. Nikdy nebreše! Bol som prekvapený jeho chovaním v byte. Jednoducho nebreše. Chodím s ním denne na tri hodinové prechádzky na lúku, kde sa vybehá... Aportuje inštiktívne, bez učenia. Potrebuje veľmi veľa pohybu, inak je nesvoj a môže si to odniesť časť nábytku v byte. Zatial mi nič nerozhrýzol, okrem papúč, ale ked má čo žuť (klasická kožená kosť) tak sa ničoho v byte nedotkne. Od útleho veku som ho asocioval (chodil som s ním na prechádzky po meste aby sa nebál zvukov mesta, davu ľudí a pod. Chodil som s ním autobusom, vlakom, autom... Navštevoval som miesta, kde je veľa psov či iných zvierat.) podľa odporúčaní odbornej literatúry a má to svoje ovocie. Nenápadá iné psy, s každým sa chce hrať. K novému psovi pristupuje opatrne a hneď ako sa pozdravia má tendenciu sa hrať. Naháňať a hryzkať. Nie hrýzť ako pri útoku, ale tak hravo, normálne. Najlepších kamarátov ma psov mops, jack rusel a bradáč. Nie je to ale žiadny bojko... Stane sa, že prídeme k novému psovi, ktorý sa pozdravý a začne vrčať do môjho, ten neurobí vobec nič, len čaká na dalšiu reakciu. Ak druhý p

přidat komentář

Anketa

CHTĚL(A) BYCH VÍCE ČLÁNKŮ
O MÁLO ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  79/55.2%

O VYHYNULÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  27/18.9%

O PLEMENECH VE STADIU ŠLECHTĚNÍ
 
  26/18.2%

PŘEDSTAVUJÍCÍCH OBRAZEM HISTORII ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMEN
 
  11/7.7%

celkem hlasovalo: 143
počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se