« Úvod | Sardinský mastin - his... »

Aryan molossus - afghánská doga

(AFGHÁNSKÝ MASTIF, AFGHAN MASTIFF, AFGHAN FIGHTING DOG)

 

obrázek k článku


UPOZORNĚNÍ: Příspěvky na těchto stránkách se zabývají historií psů a plemeny zemí jiné legislativy či kultury. Proto se v rámci objektivity nelze vyhnout zmínkách o estetických chirurgických zákrocích a zápasech zvířat. Zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou kupírování ušních boltců a štvaní zvířat proti sobě (zápasy psů, norování apod.) v ČR zakázány.

 

Afghánská doga (odkaz na web s fotem) je vzácné plemeno, které lze často najít pod označením aryan molossus. To bychom mohli do češtiny přeložit jako árijský moloss, pokud by nám toto pojmenování nepřipomínalo jednu z nejsmutnějších kapitol naší novodobé historie. Árijci nebo Árji, tedy (ze sanskrtu) vznešenými, jsou ale v tomto případě myšleny kočovné pastevecké kmeny původem od Aralského jezera, které od počátku 2. tisíciletí př. n. l. postupně pronikaly do Íránu a severní Indie. Jednalo se o výtečné válečníky, kteří postupně ovládli většinu Persie a v Indii si podmanili původní obyvatele (zřejmě Drávidy).


Árjové zakládali prosperující státy s rozsáhlými mezinárodními styky, byli kupříkladu vládnoucí vrstvou říše Mitanni, o které jistě slyšeli všichni milovníci koní. Kikkuliš z Mitannu byl autorem první příručky o jejich chovu. Mitannci byli obecně chovem koní proslulí. A nejen chovem koní. Obrovská stáda, která sebou hnali během putování do nových domovin jistě napadala divoká zvířata, byla značným lákadlem pro bandy lupičů a ani bojovníci místních kmenů zajisté nevítali nově příchozí cizince s otevřenou náručí. Všechny tyto problémy pomáhal řešit účinný prostředek – silný a neohrožený obranný pes.


Jako u všech kočovníků se i u Árjů psi těšili velké úctě a jejich chov a výživa byly pečlivě řízeny. Víme, že pastevci v rozličných koutech planety krmili své psy masem a mlékem. Někteří dokonce věřili, že tím docílí drsného a dech beroucího štěkotu. Vliv takovéto výživy na hlasový projev psa nebude jistě valný, rozhodně však vede ke vzniku statných a mohutných jedinců. Přičteme-li k tomu neustálý pohyb po boku stád, boj s šelmami, neuprosný přírodní výběr a také již chovatelské zásahy lidí, těžko bychom našli vhodnější prostředí pro vznik velkých pracovních psů, než Asii.


Árjové patřili k indoevropské jazykové skupině a byli předky národů a kmenů Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky. Afghánská doga, která nese jejich jméno, není také vlastně dogou pouze afghánskou. Vystopovat ji lze i v okolí – například v Pákistánu nebo na severu Indie. V samotném Afghánistánu se již její výskyt omezuje pouze na odlehlé horské oblasti. Válka se Sovětským svazem, talibanský režim a současná okupace USA zasadily zemi těžké rány. Zvláště ruští vojáci vybíjeli afghánské psy přímo systematicky. Je paradoxem, že právě mezilidské konflikty ženou tyto molossy do záhuby – sami totiž plnili funkci v uvozovkách „mírotvůrců“. Pomocí dog se totiž řešily kmenové spory. Každá z nesvářených stran vybrala svého nejsilnějšího aryana, opatřila mu ohon výrazným nátěrem a dostavila se na smluvené neutrální místo. Pes bojoval v zastoupení svých lidí a jeho vítězství bylo i vítězstvím jejich. Vítězstvím bez prolití lidské krve! Výsledek zápasu byl oboustranně respektován, fatálním se ale stal pro poraženého psa. Byl, přežil-li, utracen.


Afghánská doga úzce souvisí s molossy horského typu, kteří se v oblasti vyskytují po tisíciletí. Vedle znaků psů typu tibetské dogy se blíží i lokálním plemenům nazývaným sage koochi, sage rama - krajovým formám psů, jejichž potomci v našich zeměpisných šířkách "degenerují" pod názvem středoasijský pastevecký pes. Aryan molossus je silný, masivní, dobře osrstěný pes, který má být vysoce agresivní vůči lidem i cizím psům. Ve své blízkosti údajně snese pouze svého majitele či osobu, kterou kmen určí jako jeho ošetřovatele. Fotografií tohoto vzácného plemene existuje velmi málo, je z nich ale dobře patrná jeho značná exteriérová variabilita. Někteří jedinci se velmi podobají lehčímu tibetskému mastifovi, někteří disponují silným „nádechem“ pastevců středoasijské a anatolské oblasti. Po pastýřských dogách mívají afghánští mastifové značnou výšku v kohoutku, těžší tělesná stavba ukazuje na hmotnost výrazně překračující 60 kg.

 

text © Milan Junek


 























































Anketa

CHTĚL(A) BYCH VÍCE ČLÁNKŮ
O MÁLO ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  79/55.2%

O VYHYNULÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  27/18.9%

O PLEMENECH VE STADIU ŠLECHTĚNÍ
 
  26/18.2%

PŘEDSTAVUJÍCÍCH OBRAZEM HISTORII ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMEN
 
  11/7.7%

celkem hlasovalo: 143
počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se