« Úvod

Belgický matin

(MATÎN BELGE, MATIN BELGE, MATÎN, MATIN, CHIEN DE TRAIT, BELGIAN MASTIFF, OLD BELGIAN WATCHDOG)

 

obrázek k článku




UPOZORNĚNÍ: Příspěvky na těchto stránkách se zabývají historií psů a plemeny zemí jiné legislativy či kultury. Proto se v rámci objektivity nelze vyhnout zmínkách o estetických chirurgických zákrocích a zápasech zvířat. Zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou kupírování ušních boltců a štvaní zvířat proti sobě (zápasy psů, norování apod.) v ČR zakázány.

 

Belgický matin (správně mâtin) je molossem, který je v současnosti považován za plemeno v původní formě vyhynulé. Belgická kynologická organizace (Union Royale Cynologique Saint Hubert) je sice uvádí nejednoznačně za „pravděpodobně zaniklé“, Belgie však není koutem světa, ve kterém by se dala skrytá existence jakéhokoliv plemene předpokládat.


Belgického matina lze v literatuře velmi často nalézt pod označením chien de trait – „tažný pes“. Hlavním posláním plemene bylo totiž nahrazovat chudším Belgičanům na držení mnohem nákladnějšího koně. Matin byl navíc velmi efektivním hlídačem hospodářských usedlostí. Mluví se o něm jako o psu velmi nedůvěřivém a útočném vůči neznámým lidem.


K tahu matiny nevyužívala jen chudina, ale i belgická armáda. Tito silní, výkonní a odolní psi pomáhali při přepravě vozíků se zbraněmi a municí, uplatnili se i při transportu raněných vojáků. Belgickou vládou podporovaný armádní kennel „Caserne Prince Baudoin“ shromažďoval psy z belgických farem a cvičil je pro velmi náročnou válečnou servisní službu. Matinové, kteří prokázali neocenitelné služby mezi zákopy bojišť první světové války, však nenalezli své místo ve zcela odlišné moderní válce protifašistické. Jejich populace byla po roce 1945 doslova zdecimována. Na rozdíl od jiných velkých plemen se starý chien de trait z této těžké rány již nedokázal vzpamatovat.


Jaký vlastně byl původní belgický mastif? Jednalo se o plemeno blízké různým formám evropských řeznických psů, původních bullenbeisserů a dog. Přesné informace o jeho původu však nemáme, předpokládá se ale značný vliv větších francouzských psů. Od nich bývá matin často přímo odvozován. V tom případě by souvisel se zaniklými formami molossů – alaunty gentil, vantre a de bucherie či předchůdkyněmi bordeauxské dogy – tzv. toulouskými, pařížskými a dalšími dogami). Ještě v 19. stol. byl matin coby pracovní pes velmi typově neustálený, ale ke standardizaci došlo v roce 1895. Chovatelský klub vznikl roku 1911.


Co do fyzického vzhledu se jednalo o středně velkého až velkého psa, mohutně osvaleného, atletického, se silným krkem a velkou hlavou. Matinové měli údajně často výrazně zdviženou záď, což bylo žádáno kvůli vyššímu výkonu při tahu vozíků. Ocas byl podle většiny zdrojů přirozeně krátký, méně často bývá uváděno velmi krátce kupírovaný.


Původní belgický mastif byl inteligentní, klidný a poslušný pes, který velmi lpěl na pánovi a jeho rodině. Byl výrazně teritoriální, s výbornými vlohami psa – obranáře. K cizím lidem byl velmi agresivní.


V 80. letech 20. stol. zahájili G. De Glineue Boussu a Alfons Bertels šlechtění (foto). Venkovské psy, u nichž se předpokládalo, že pocházejí z původního chien de trait, křížili s dalšími plemeny – s molossy (bulmastify, anglickými mastify) i ovčáky (briardy a belgickými ovčáky). Cílené šlechtěni v následující dekádě naznačilo, že Belgie bude mít zpět své velké plemeno. Pes jménem Bacon byl představen na řadě výstav, vždy s výborným hodnocením. Nová rasa byla posuzována různými výbory, mezinárodní uznání od FCI je však ještě hudbou vzdálené budoucnosti. Obnovený matin není příliš známý a údajně není nijak zvlášť rozšířené ani ve své vlasti. Až budoucnost ukáže, zda si dokáže vybojovat svoje místo v konkurenci zavedených dogovitých plemen.


Znovuvzkříšený belgický mastif (foto) se od svého předchůdce značně liší, hlavně pokud jde o povahu. Šlechtitelé se nesnaží zrekonstruovat vlastnosti původního matina – značnou útočnost při strážní službě a dominantní vystupování vůči jiným psům. Belgický mastif by měl splňovat veškeré nároky kladené na molossa moderního věku chovaného v hustě obydlených zemích Evropy. Mělo by se jednat o klidného a inteligentního psího společníka, který je v případě potřeby schopen hlídat majetek svého pána a vystupovat na jeho obranu.


Podobná situace nastane i u exteriérové stránky. O hlavní náplň práce, tah vozíků, připravil starého pracovního mastifa již rozvoj nákladní automobilové dopravy. Neotesaný vzhled někdejších hrubých venkovských psů, formovaný touto činností, jistě není cílem dnešních chovatelů. Hon za dokonalou krásou psů (u některých plemen až extrémní) vzdálí oba matiny definitivně. „Chien de trait budoucnosti“ ale zůstává typickým molossem. Svalnatým psem s mohutnou kostrou a velkou těžkou hlavou s přiměřeně zkrácenou čenichovou partií. Výška v kohoutku měřená v palcích odpovídá 69 – 78 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 45 a 50 kg. Ocas se někdy zkracuje, v přírodní podobě se ale délkou neliší od ocasů jiných plemen.


text © Milan Junek


 


















































Anketa

CHTĚL(A) BYCH VÍCE ČLÁNKŮ
O MÁLO ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  79/55.2%

O VYHYNULÝCH MOLOSSKÝCH PLEMENECH
 
  27/18.9%

O PLEMENECH VE STADIU ŠLECHTĚNÍ
 
  26/18.2%

PŘEDSTAVUJÍCÍCH OBRAZEM HISTORII ZNÁMÝCH MOLOSSKÝCH PLEMEN
 
  11/7.7%

celkem hlasovalo: 143
počítadlo.abz.cz
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se